Při sledování čtvrté série definitivně snižuji hodnocení na tři. První (a snad i druhá) série mezi čtyři a pět, tenkrát mi to připadalo neotřelé, originální, nové a dost mě to bavilo. Ale nejsem sám, kdo si všiml ztráty kvality dalších dílů. Stále je tu patrná snaha o originální nápady a nevšednost, ale... již to tak nějak není ono...

Vyborny, kultovni, pesimisticky serial z prostredi pohrebniho ustavu. Serial ukazuje zivot a svet ve spravnem svetle, neni nijak idealizovan. Pohodova podivana, ktere ovsem preci jenom neco schazi...

Zajímavé, jak vás postupně v tomhle seriálu začnou štvát všechny postavy. A to je super, protože nikdo z nás není jen bílý nebo černý a jde vidět, že se postavy během seriálu opravdu někam posouvají. Za nejzdrařilejší díl samozřejmě považuji ten, kdy byl David Fisher unesen ve své pohřební dodávce - mít doma boxovací pytel, zřídím ho na maděru. A poslední díl? Brečela jsem ještě nějakou chvíli po skončení. Víte, ten konec byl opravdu skvělý... dlouhá jízda - dlouhá životní cesta, během ní smrt, po ní smrt, smrt prostě patří k životu, ale stejně je vždycky zasmušující. Jednou umřou naše sestry, bratři, rodiče... jednou prostě umřeme všichni. Víme, koho všechno budeme muset přežít? A to je to smutné...